Leden 2014

Co je podle mě láska

28. ledna 2014 v 18:28 | Eliツ |  Téma týdne

Celé čti jen, pokud máš opravdu zájem...


Před pár lety, když mi bylo mezi jedenácti a dvanácti lety, jsem skoro nevěděla co to láska je. Nechápala jsem, jak člověk pozná, že někoho miluje? Jestli si to třeba jen nenamlouvá. Co je to za pocit? Jak poznám, že mám někoho ráda víc, než jen jako přítele nebo přítelkyni? Měla jsem v hlavě několik otázek nad širokým pojmem LÁSKA. Láska není jen, že se zamilujete do opačného pohlaví, že vás začne přitahovat a okouzlí vás.

VEDLEJŠÍ LÁSKA

Láska má více druhů. Aniž byste si to uvědomovali, milujete i své přátele. Milujete svého kamaráda a kamarádky, ale nemilujete tím druhem lásky, který se většině lidí vybaví, když se řekne láska. Nemilujete tak, že byste s nimi chtěli prožít život v milostném vztahu, líbat je a užívat si s nimi tak, jako s nikým jiným. Milujete je jako své přátele, kteří vás vždy, když potřebujete, dokáží nejvíc podržet……. aspoň k takovým lidem patří. Stejně tak milujete svou rodinu. Maminku, tatínka, sourozence, babičku a dědečka, popřípadě domácí zvířátko - kočku, pejska, papouška… Určitě jste už jednomu z nich řekli, alespoň jednou, že je milujete. A pokud ne, měli byste to rychle napravit. Vaši rodiče to potřebují vědět, a ne jen oni. Možná myslíte, že to nevědí. Ale oni moc dobře vědí, že je milujete a záleží vám na nich, jen to potřebují slyšet od vás. Možná jim někdy, když se nechováte, jak byste měli, vyklouznou z úst nějaká nepěkná slova, ale nikdy to nemyslí vážně. Stejně tak musíte vědět vy, že vaši rodiče vás milují a šli by pro vás i na konec světa. Možná už se vám párkrát stalo, že jste je za něco nenáviděli. Měli jste pocit, že se k vám chovají nespravedlivě, a ne jen oni, ale i celý svět. Že se najednou všechno obrací proti vám. Ale vždycky to tak nemusí být. I když si myslíte, že rodiče už víc nesnášet nemůžete, ve skutečnosti se mýlíte už v tom, že je nesnášíte. Skutečnost je taková, že v tu chvíli jste jen nespravedlivě odsouzeni, alespoň máte ten pocit a nemůžete se cítit hůř. Ale nikdy vám nevydrží se na rodinu zlobit věky, nebo ano? Vždycky po nějaké chvíli zášť vyprchá a jste rádi, že rodinu máte… Vrátíme se teď k tomu druhu lásky, který jsem měla na mysli já. Když mi bylo jedenáct, jak už jsem psala, nevěděla jsem co to je. Vždy když jsem se s mamkou nebo taťkou dívala na komedii nebo nějaký dobrodružný, akční film, kde se nepochybně musel najít kluk a holka, co se do sebe zamilují, jako v každém filmu, to nesmí chybět, jsem nenáviděla, když přišla "líbací scéna", jak jsem to nazvala. Je pravda, že jsem přeháněla, jako každé dítě. Ohrnovala jsem nos a krčila obočí, když se začali líbat, ocucávat, osahávat, jezdit nosem jeden druhému po krku a až přišlo na to nejhorší , utekla jsem s křikem do jiné místnosti a za zády slyšela, jak se mamka s taťkou smějí mé reakci. Dnes už se jí taky směju, protože vím, proč to ti lidé dělají.

PRAVÁ LÁSKA

Jak poznám, že někoho miluju? Já už to poznala… Začne vás přitahovat nějaký kluk/holka, tomu nezabráníte, neovlivníte to. Je krásný, milý, vtipný, má krásný hlas, oči, vlasy, obdivujete na něm každou maličkost,máte pocit, že když jde kolem vás, propadáte se do země, začnete se třást, začne se vám svírat srdce, stahovat hrudník, cítíte lehké šimrání v bříšku a nemůžete se neusmívat! Nejde to! Pohled na něj/ni vás nutí se usmívat, až culit, i když proti vaší vůli - nejde to ovládnout. Taky aniž byste o tom věděli, začnou vám zářit oči, někdo se může i červenat - to jsou ty nejprotivnější příznaky, o kterých člověk neví, neuvědomuje si je, neovládá je, a které ho okamžitě prozradí. Začnou se vám červenat líčka, když se na vás váš vysněný/vysněná podívá. A když se vy podíváte na něj/ni, rozšíří se vám zorničky, což vaše oči automaticky a okamžitě naplno rozzáří. Problém se skrývá v tom, že to váš protějšek, nebo kdokoli jiný může poznat - v ten moment se rozpoutá peklo. Ale taky nemusí, pokud ho vy úplně stejně jako on/ona vás, přitahujete. A i když třeba ne, můžete začít. Bude vědět, že o něj má někdo zájem, že někoho přitahuje, že je pro někoho důležitý, že je pro někoho jako král. Začne mu to vrtat hlavou a za chvíli se bude cítit příjemně, ten pocit že se někomu líbí, mu bude dělat dobře. Za chvíli ho ten dotyčný/dotyčná začne přitahovat též tím že o jejím/jeho zájmu ví. Ale taky nemusí, když se mu/jí nebude líbit vzhledově. Já vím, zní to hnusně a sobecky, ale je to tak. Například, kdybych já zjistila, že se líbím tomu nejhroznějšímu klukovi z naší třídy, určitě by mě přitahovat NEZAČAL. Kdybych zjistila, že se líbím třeba mému kamarádovi, který ale zrovna moc hezký není, taky by mě nezačal přitahovat též. Někdy to tak prostě nefunguje… A v tu chvíli už se nedá nic dělat. Nešťastná láska opravdu bolí. Někdo se snaží zahnat smutek pitím, nebo kouřením - ti kdo nemohou, se většinou přejídají sladkostmi, nejčastěji čokoládou, a poslouchají smutnou muziku. Taky to prožívám, protože jsem zase zamilovaná. Ano, ZASE. Být zamilovaným je krásné, ale ne vždy to musí být příjemné a ne vždy je láska oboustranná, jako v mém případě - aspoň myslím. No a dostáváme se k otázce, jak člověk pozná, že opravdu miluje a jak poznáte, že je to ten pravý/pravá? Člověk prostě pozná, že je zamilovaný. Najednou nad tím prostě nepřemýšlí, prostě JE. Pro toho druhého by strčil ruku do ohně, přeplaval by pro něj ledové jezero a to mluvím jen o maličkostech, lidé by jeden pro druhého udělali mnohem víc. Já bych pro něj do ohně strčila ne jen ruku, já bych tam pro něj i šla. Klidně bych pro něj umřela...To se nedá vysvětlit, člověk to prostě pozná, cítí to. A jak víte, že je to ten pravý/pravá? To už nepoznáte. Poznáte, že by vám s tím druhým bylo dobře, cítili byste se s ním v bezpečí, nebo u kluků, ti naopak chtějí dívku ochraňovat, chtějí cítit potřebu, že je u nich v bezpečí. Je vám s druhým příjemně, nádherně, jako byste najednou byli v jiném světě, kde jste jen vy dva a máte ho celý jen pro sebe. Nikdy ale nemůžete vědět, na jak dlouho vám to vydrží. Ne vždycky je to na celý život... Pár si to ze začátku myslí, že spolu budou šťastní na věky, v tu chvíli jsou pro sebe jen oni dva a jsou si jistí, že navždy budou. Ale časem stejně každý pozná, že toho až tak společného nemají, jak si doposud mysleli, že mají v nějakých věcech rezervy, nebo jsou v některých názorech naprosto odlišní. Přijdou ale další a další… Já vím, že zrovna v tuhle chvíli je vám úplně jedno, že jich bude víc, a že to není jediný kluk/holka na světě, říkají to i rodiče "Však přijdou jiní. Však zas někoho potkáš, bude to pořád dokola Však je ti teprve tolik a tolik, takových ještě potkáš, těch bude…" ale mě nezajímá, co bude, mě zajímá co je teď a komu mé srdce patří teď, nechci čekat na někoho, kdo může přijít za několik let. Důležitá je přítomnost. Časem vystřídáte několik partnerů, až jednoho dne poznáte toho pravého a budete ho tak milovat, že s ním budete chtít strávit i zbytek vašeho života - možná i strávíte ;)
PS: Podle blogu téma týdne je zima, netuším proč lps-tery psala o lásce... ale kdy už.... myslela jsem že to téma týdne je a až ted jsem si všimla že není, tak když už ten článek mám tak ho zveřejním ;)

PPS: Ne, neopičím se po ní.... tenhle článek o lásce jsem si psala asi před dvěma měsíci, napadlo mě sama pro sebe si o ní jen tak napsat... měla jsem ho už dva měsíce uložený v počítači :)))

Úžasné výplody mého geniálního uvažování

25. ledna 2014 v 15:23 | Eliツ |  Elis píše...
No tak se vám chci omluvit, za téměř měsíční neaktiviu. Ano, už to bude měsíc od posledního článku. A nehodlám to nijak měnit, nemám náladu ani chuť do blogu.... pozastavení pořád platí. Ale abyste neřekli že jsem se na vás úplně vykašlala.
Vždycky když se nudím, teda většinou, přemýšlím nad logikou věcí. A tohle jsem zatím vypřemýšlela:

"Nashledanou" - Když odcházíe odkudkoli, zpravidla řeknete nashledanou. A přitom si ani neuvědomujete, že to znamená Na shledanou - někdy se uvidíme....." není to blbost? Tu prodavačku nebo kohokoli jiného už nikdy neuvidíte a ani nechcete a stejně říkáte nashledanou. A říká to každý.... Lidi si ani neuvědomují co říkají.
"Už ti někdo řekl..." - Když se vás někdo zeptá "Už ti někdo řekl že máš hezké tričko? " nebo "Už ti někdo řekl že hezky píšeš?" Automaticky to berete jako lichotku. Že když se vás na to zeptá, říká tím co si sám myslí. Ale on to tak myslet nemusí,. Prostě se ptá jestli už ti to někdo řekl,. neznamená to že si to sám myslí ;) Ale i tak, dnešní doba je prostě taková, že když se člověku na tobě něco líbí, zeptá se jestli ti to už někdo pochválil a samozřejmě to jako chválu myslí. Jen jsem se nad tím zamyslela a je to docela zajímavý....
"Víš co mi psal/a..." - Někdo se tě zeptá "Víš co mi včera psala Anička na skypu?" ale jak to asi můžeš vědět? Znáš snad heslo a přihlašovací údaje dotyčného k jeho skypu, aby sis mohla číst jeho zprávy? Ne. Lidi se zeptají člověka jestli neví tohle a tamto, i když moc dobře vědí že to neví.... Proč bych se ptala Káji jestli ví co mi kdo včera psal, když je jasné že to vědět nemůže...
"Nemáš tužku?" Přijde za vámi člověk a zeptá se jestli nemáš tužku. Ty to automaticky bereš jako prosbu o půjčení a dáš mu ji, i on to bere jako prosbu. Ale je to jen otázka. On se ptá jestli ji máš, ne jestli mu ji půjčíš. Takhle nad tím ale nikdo neuvažuje... Ani ten člověk co se ptá neví, že se jen ptá a přitom o ni nežádá, ale myslí si že žádá......

Jo jo... je to moc komplikované, ale pro lidi jako jsem já ne ;)


WHAT?

9. ledna 2014 v 13:29 | Eliツ |  Elis píše...
Ohledně návratu PLL. Dnes jsem si stáhla další díl a chyběla tam půlka věcí co byla v Traileru. Prošla jsem si i informace. Datum premiéry na konci traileru odpovídá, číslo dílu taky i některé scénky v traileru. Ale některé v tom dílě naopak nejsou. Nerozumím tomu, protože se to nikdy před tím nestalo. Všechno co bylo v traileru bylo pak i v tom díle. A teď ne. Takže to vůbec ale vůbec nechápu.... nevím co si myslet... SERIOUSLEY?

:OOO


Láska je láska

4. ledna 2014 v 12:30 | Eliツ
Tento film běžel včera v televizi, v 20:00 (myslím) na ČT1. Nejdřív jsem myslela že to bude kravina, ale nakonec se ukázalo, že je to nádherné :333 Přesto že je to Český film. Moc se mi to líbilo, bylo to krásné, slzela jsem u toho štěstím, ale i smutkem. No já jsem prostě ten typ, co se nechá lehce dojmout filmem, rozpláčou ho i maličkosti :))) Film už stahuju a nemůžu se dočkat až ho uvidím znova! :3 (kdo by měl taky zájem tak ZDE) No, tak abych to shrnula:

INFO:
Nevidomá osmnáctiletá Maruška žije se svým dědečkem Vlastimilem, touží potkat svého prince a prožít romantickou lásku, jakou zatím zná jen z filmů. Svého vysněného prince skutečně potká. S Markem prožije krásné prázdniny, první milostné dobrodružství, ale také první zklamání... To, že pravá láska nikdy neodkvete, zjišťuje i Maruščin dědeček Vlastimil. Po letech potkává svoji dávnou lásku Libušku. Jsou jako dva mladí zamilovaní blázni. Je to láska s vůní marihuany. Vtipná a svérázná důchodkyně Libuška totiž na stará kolena propadla této léčivé bylině... Honza je Maruščin soused i nejlepší kamarád. Je přistižen svou matkou Zdenou, jak se líbá v autě s mužem. Úspěšná manažerka se však nehodlá smířit se synovou orientací. Rozhodne se ho předělat na "normálního kluka". To ale přináší jen spoustu komických situací. Aspoň, že Honzův táta Karel má pro syna pochopení. Karel je bývalý ligový fotbalista, dnes už jen údržbář na stadionu. Žije vedle své dominantní manželky život ušlápnutého muže, který se jednou za čas, když je pod vlivem alkoholu, odhodlá k neúspěšné domácí vzpouře..

TRAILER



Moje oblíbené seriály a kapely

3. ledna 2014 v 18:29 | Eliツ |  Elis píše...

Dávám to sem jen pro zajímavost, tak abyste měli zhruba přehled co mě baví ;o)

Seriály, co sleduji


Kapely/zpěváci co poslouchám

co se mi tam nevešlo:


Konec pozastávka, aneb pozastavení pozastavení

3. ledna 2014 v 16:53 | Eliツ |  Blog
Doufám že pochopíte, když řeknu pozastavení pozastavení :D No snad jo :) Kašlu na pozastavení, vždyť se stejně najde vždycky něco, o čem bych napsala ;) A asi udělám ,,stav". totiž jsou tři stavy (to jsem vymyslela před rokem).
Žlutý = píšu občas
zelený = píšujsem aktivní
červený = nepíšu, pozastavení.
Takže si ty stavy asi vážně udělám, abych vám pořád nemusela psát, co, jak a proč. Každý prostě pozná podle barvy stavu jak na tom můj blog aktuálně je. To byla jen taková informačka ;) Akorát ŽLUTÝ ZAMĚNÍM ZA ORANŽOVÝ ;)
Jdu na to.... Elis


"Italské" výrobky od sestřičky

3. ledna 2014 v 16:44 | Eliツ |  Elis píše...
Italské ne proto, že by pocházely z Itálie :) Ale protože sestřička mi vyrobila Italskou vlajku a pak srdíčko zbarvené podle Italské vlajky. Má takové korálky, ze kterých něco poskládáš (většinou jen jednoduché tvary jako kruh, čtverec a srdíčko) a pak je pod žehlícím/pečícím papírem zažehlíš, ony se slepí a je z nich krásný výrobek :3 A jelikož ji to tak baví a už nevěděla co by vyrobila, zeptala se mě co bych chtěla. No nejdřív jsem nemohla na nic přijít, ale jelikož tak miluju Itálii, tak jsem jí řekla ať mi udělá vlajku, tak mi ji udělala. Za pár minutek byla hotová. Pak mě napadlo, že by mohla udělat srdíčko v barvách Italské vlajky, a to měla taky hned hotové. Teď je mám hezky vystavené na korkové nástěnce:3 Vyfotím a dám sem fotku, až se mi bude chtít a až najdu mamčin foťák =o)

Elis


Taylor Swift - Invisible

3. ledna 2014 v 11:37 | Eliツ |  ♫ Muzika (co poslouchám) ♪

PŘEDNASTAVENÝ ČLÁNEK




Design 21

2. ledna 2014 v 19:09 | Eliツ |  Designy blogu
Ano, poněvadž se nudím tak jsem udělala další design. Nehodlám si ho v blízké době nastavit, jsedm spokojená s tím co kmám :3 Ale myslím že se mi docela povedl, ne? No, prozatím ho nechám tak... Možná si ho někdy pak nastavím x)

Jaká mi vyšla jména

2. ledna 2014 v 15:54 | Eliツ |  Elis píše...
Omlouvám se že vás tím otravuju, jestli vás to nezajímá tak to nečtěte, dávám to sem hlavně kvůli sobě protože si to potřebuju někam zapsat ;) Jména(přezdívky) co mi vyšla v generátorech:

Vlkodlačí jméno:
Hazel Black-Fang

Cool jméno:

Isobelle Painkillers